Průvodci Machanky
V lesní školce tráví děti většinu dne venku, řeší výzvy, spolupracují a objevují svět. Právě proto je důležité, kdo je tím vším provází.
Díky malé skupině (max. 16 dětí) vzniká prostředí, kde se děti cítí bezpečně a dospělí mají prostor vnímat jejich potřeby. V Machance fungujeme jako jedna skupina dospělých i dětí – děti znají všechny průvodce a mohou se na ně obracet, kdykoliv potřebují.
Veronika Sonnenscheinová
ředitelka · lektorka · průvodkyně
Veronika Sonnenscheinová
ředitelka · lektorka · průvodkyně
Přírodní pedagogice a práci s předškolními dětmi se věnuji více než osm let – s trpělivostí, hloubkou a jasným vědomím toho, co dětem v kontaktu s přírodou skutečně prospívá.
Klíčovým momentem v rozhodnutí založit lesní mateřskou školku pro mě bylo uvědomění, že proces vzdělávání může probíhat venku, za každého počasí, přirozeně, s láskou a respektem k sobě i druhým. Podpořeno slovy Rudolfa Hetticha „Dítě, které si hraje v přírodě, se dotýká života“ a „Co uchopím, to pochopím“.
Vedle přímé práce s dětmi ve školce pravidelně provázím rodiny s malými dětmi společnými lesními výpravami za každého počasí. Spolu budujeme vztah k místu, smysl pro rytmus a pravidelnost, radost ze stravování venku, základy práce se dřevem i prostor pro svobodnou hru.
Ve své práci čerpám z metodiky kurzu Slabikář práce se dřevem, který zásadně proměnil můj pohled na přírodu jako zdroj pro rozvoj dětských kompetencí. Nově do své praxe přináším také principy storytellingu, stopování, zvířecích her, hluboké všímavosti a naslouchání – inspiraci, kterou jsem získala pod vedením Grega Sommera v pilotním kurzu Lišácké učení.
Můj přístup propojuje strukturu se svobodou, vzdělávání s hlubokým prožitkem. Děti přirozeně uvádím do světa pobytových znaků zvířat, místních bylin, houbaření i péče o zahradu v zázemí školky.
Jsem člověkem, který nepotřebuje velká slova – mluvím především tím, co dělám a jak to dělám.
Alena Sulitková
průvodkyně · koordinátorka
Alena Sulitková
průvodkyně · koordinátorka
Na Machance pracuji od roku 2019. Vedle práce průvodkyně se starám také o koordinaci školky. Kromě času s dětmi se tak věnuji také organizaci, plánování a řešení všeho, co je potřeba.
Vystudovala jsem medicínu, která mě naučila především zodpovědnosti, důslednosti, schopnosti zachovat klid a hledat řešení i ve chvílích, kdy se věci nevyvíjejí podle plánu.
Dětem se snažím být pevnou oporou, ale zároveň jim nechávat dost prostoru pro vlastní nápady, hru a objevování.
Ráda hraju na ukulele a zpívám, ve volném čase se věnuji lukostřelbě.
Blízký je mi minimalismus a jednoduchost. Sama se učím zpomalovat, dívat se kolem sebe a všímat si krásy, která je všude kolem nás. Fascinuje mě, kolik toho může les nabídnout – klacík může být nástroj, hračka i materiál k tvoření a stejná cesta může být pokaždé úplně jiná.
Světlana Krausová
průvodkyně
Světlana Krausová
průvodkyně
Jsem žena a maminka tří dětí, která má k dětem velmi blízko. Práce s dětmi mě odjakživa baví, naplňuje a přirozeně ke mně patří. Už od dětství jsem vedla tábory a kroužek mladých hasičů a právě tam jsem si uvědomila, jak moc mě těší být dětem průvodcem, tvořit s nimi a společně objevovat svět.
Ke své práci s dětmi přináším především mateřskou péči, klid, laskavost a prostor pro jejich vlastní tvořivost. Věřím, že děti nepotřebují, abychom jim všechno ukazovali a vysvětlovali. Někdy je nejcennější jen být s nimi, pozorovat je a nechat je, aby samy objevovaly.
Děti jsou pro mě také malými učiteli. Učí nás radosti z obyčejných věcí, opravdovosti, zvědavosti a schopnosti být naplno v přítomném okamžiku. Miluji pozorovat, s jakou přirozeností se pohybují, zkoumají svět kolem sebe a objevují přírodu.
A právě to je něco, co mám na Machance tak ráda. Děti zde mohou každý den svobodně objevovat, tvořit, hrát si, hýbat se a být v blízkém kontaktu s přírodou. A já mám velkou radost, že mohu být součástí jejich každodenních dobrodružství a zároveň se od nich sama stále něco učit.
Monika Ryšavá
průvodkyně
Monika Ryšavá
průvodkyně
Jsem matka dvou již dospělých synů a žiji se svou rodinou v rodinném domku poblíž Brna.
Po 25 letech práce v kanceláři mě celodenní sezení u počítače přestalo naplňovat a dávat smysl. Začala jsem přemýšlet o změně. Uvědomila jsem si, že nejlépe se cítím v přírodě, na vzduchu a přirozeném denním světle. Začala jsem tedy uvažovat o tom, za co bych mohla vyměnit záři monitorů a umělých zářivek a o tom, jak se více přiblížit přírodě. Moje sestra mě navedla na práci v lesních školkách a já jsem absolvovala kurz Chůvy pro děti do zahájení povinné školní docházky. Tak jsem se stala průvodkyní na Machance.
Kromě toho, že trávíme celý den v lese, mně také vyhovuje respektující a komunikativní přístup, který na Machance pěstujeme, jak směrem k dětem a jejich rodinám, tak i mezi průvodci navzájem. Vzhledem k počtu dětí v docházce si můžeme také dovolit individuální přístup k dítěti. A tohle vše mi dává smysl.
Je mi ctí i potěšením, že mohu být dětem průvodkyní v přírodních podmínkách, pomáhat budovat jejich odolnost a někdy tu pro ně prostě jen být. Zároveň se nechávám provázet já jimi a učím se od nich.
Motto asociace elementárního vzdělávání v přírodě zní: "Dítě, které si hraje v přírodě, se dotýká života." A já se dotýkám života s nimi. Děkuji za to.
David Mihalečko
průvodce
David Mihalečko
průvodce
Jmenuji se David, ale říkají mi Dejv. Jsem už rok na Machance. Jsem tady, protože miluji přírodu a myslím si, že by ji měl milovat každý z nás, protože právě ona nám dala všechno, co máme. Ano, i auto, kterým vezeme naše děti, nám dala příroda, jen jsme ho z ní museli vyrobit.
Dokončuji kurz Lišáckého učení. Vycházím z jeho metod, které podporují přirozenou touhu po kontaktu s přírodou a poznávání přírody i bez atlasu.
Chcete poznat náš tým osobně?
Na stránce Aktuality nebo při kliknutí zde naleznete příležitosti, kde se s námi můžete potkat.